Aquaplaning a náledí: dva různé smyky, stejný strach. Jak je zvládnout?

Mě se to netýká – tvrdí 9 z 10 řidičů před nehodou. Jak zvládnout smyk při aquaplaningu a na náledí?

Většina řidičů si myslí, že mají auto pod kontrolou. Do chvíle, než přijde smyk. Stačí pár vteřin nepozornosti, přemíra sebejistoty nebo špatná reakce – a z běžné jízdy se stává boj o život. Jak se liší smyk při aquaplaningu od smyku na ledě? A hlavně – co dělat, když vás překvapí?

Zimní měsíce patří k nejoblíbenějšímu období všech příznivců snowboardů, lyží a bruslí. Ale kromě bílé nadílky a radosti z Vánoc dokážou i pořádně zkomplikovat život. Řidiči kontrolují pneumatiky, mění je za zimní, a s obavami vyhlížejí z okna, jestli ráno zase budou škrábat námrazu. Nemluvě o tom, když vyrazí na silnici.

Možná máte chuť stát se hvězdou internetu – jako polský řidič ve Špindlu, jehož video, na kterém během pár minut ve smyku naboural dalších sedm aut, se stalo hitem sociálních sítí.

Anebo taky ne! Smyk a skluz vás totiž může překvapit kdykoli. Cestou do práce, na nákup nebo při rychlosti 130 km/h na dálnici, kde už nejde jenom o plechy.

Jak se na tuhle nečekanou, a přesto tak pravidelnou situaci připravit? Díky čemu se jí dá předejít? A co dělat, když dostanu smyk?

Smyk

Jde o ztrátu přilnavosti mezi pneumatikou a vozovkou. Auto pak nereaguje tak, jak čekáte – buď „nejede do zatáčky“ (nedotáčivý smyk), nebo se „utrhne zadek“ (přetáčivý smyk). K tomu může dojít na vodě (aquaplaning), na ledu i na sněhu. Každý, kdo už někdy zatočil rychleji, než měl, ví, že stačí vteřina nepozornosti a auto si „dělá, co chce“.

Základní princip? Zachovejte klid, přestaňte s autem bojovat a nechte pneumatiky znovu chytit záběr.

Nedotáčivý smyk

Snažíte se zatočit, ale auto se veze po širším oblouku rovně. Přední kola ztrácí přilnavost a vozidlo „neposlouchá“.

Co pomůže:

Povolte plyn, žádné trhání volantem
Uberte úhel řízení (pokud to situace dovoluje), aby se přední kola mohla znovu chytit, a teprve pak zatočte
Pokud máte ABS, můžete lehce přibrzdit v přímém směru – nikdy ne v oblouku

Přetáčivý smyk

Zadní kola ztrácí přilnavost a zadní část vozu se utrhne ze stopy. Auto se začne stáčet dovnitř zatáčky.

Co pomůže:

Plyn úplně nepouštějte. Lehce ho držte, aby přední kola měla tah a mohla auto vytáhnout z rotace. Prudké přidání by naopak smyk prohloubilo
Zatočte směrem, kam klouže zadní část vozu
Sledujte směr jízdy očima – kam se díváte, tam většinou i jedete
Když se auto chytne, volant rychle narovnejte, jinak přejdete do smyku opačného

*(U vozů se zadním náhonem plyn naopak pusťte – výkon na zadních kolech by smyk zhoršil.)

Moderní stabilizační systémy (ESC) umí hodně, ale bez přilnavosti fyziku nepřechytračíte.

1.smyk.jpg

Přilnavost není jen o pneumatikách

K přilnavosti nestačí jen kvalitní pneumatiky – důležitý je i samotný povrch.Auto se snadno utrhne na štěrku, šotolině, spadaném listí nebo při přejíždění mezi suchým a mokrým asfaltem. Nejčastěji ale rozhoduje počasí.

Teď na přelomu podzimu a zimy – v období, kdy bez deštníku nedáte ani ránu a stěrače nestíhají –, vás ale dřív než smyk na sněhu nebo náledí může překvapit aquaplaning. O co vlastně jde?

Co je aquaplaning

Znamená to, že pneumatika ztratí kontakt s vozovkou a místo po asfaltu klouže po vrstvě vody. V tu chvíli auto nebrzdí a nedá se uřídit, ať děláte cokoli. Příčinou vzniku aquaplaningu bývá nejčastěji kombinace vyšší rychlosti, příliš mělkého dezénu a velké vrstvy vody.

Jak se aquaplaningu vyhnout?

Snižte rychlost – kritická hranice bývá už kolem 80–90 km/h při silném dešti
Kontrolujte dezén pneumatik. Zákonné minimum je 1,6 mm u letních a 4 mm u zimních pneumatik, ale pro bezpečnou jízdu za mokra je ideální alespoň 3–4 mm
Udržujte správný tlak – podhuštěné pneumatiky vodu hůř vytlačují
Držte se mimo vyjeté koleje, kde se voda hromadí

Žádné opatření není stoprocentní – i při správném tlaku a dobrém dezénu se může stát, že vůz vjede do vrstvy vody a ztratí kontakt s vozovkou.

Co dělat při aquaplaningu

Nepanikařte. Trvá to jen pár vteřin, ale ty rozhodnou
Povolte plyn, nohu z pedálu
Držte volant rovně – žádné prudké otáčení, auto stejně nereaguje
Nešlapejte na brzdu – dokud se kola „nechytnou“, brzda jen prodlouží klouzání
Jakmile ucítíte, že se kola znovu dotkla asfaltu, jemně korigujte směr

Smyk na ledě/sněhu

Na rozdíl od aquaplaningu přichází smyk na ledu nebo sněhu pozvolna – ale o to hůř se pak zastavuje. Pneumatika má v mrazu mnohem menší přilnavost a stačí drobná chyba v rychlosti nebo brzdění, a auto ztrácí svou stopu.

K smyku nejčastěji dochází:

při prudkém brzdění nebo akceleraci na zledovatělém povrchu
při přejezdu mezi suchým a kluzkým úsekem
v zatáčkách s rozbředlým sněhem, pod kterým je skrytý led

Rozdíl mezi povrchy je zásadní. Prašan bývá relativně bezpečný – pneumatiky v něm ještě najdou trochu opory. Mokrý, rozbředlý sníh je naopak nejzrádnější: ztrácí tření i hloubku a auto má tendenci „plavat“. Náledí nebo zrcadlový led znamenají téměř nulovou přilnavost, takže vůz pokračuje setrvačností bez ohledu na pokyny volantu. Naopak, když mrzne až praští, bývá povrch tvrdý a suchý a auto se chová čitelněji než při teplotách kolem nuly.

Jak zvládnout smyk na sněhu nebo ledu

Zachovejte klid – žádné prudké trhání volantem
Povolte plyn, auto potřebuje snížit zátěž na hnacích kolech
Nebrzděte, dokud se kola znovu nechytí
Držte volant ve směru jízdy – pokud zadek klouže, zatočte jemně stejným směrem
Sledujte směr jízdy očima – kam se díváte, tam obvykle pojedete
Jakmile se kola znovu „chytí“, plynule narovnejte volant a teprve pak lehce přidejte plyn

Ve všech případech ale nezapomeňte na bezpečnostní pásy. Snižují riziko smrti při nehodě až o 50 % – a i při rychlosti 30 km/h můžou rozhodnout, jestli z auta vystoupíte po svých. Statistiky BESIPu ukazují, že každý pátý usmrcený řidič nebyl připoután.

A pokud přece jen toužíte po špetce adrenalinu, zkuste školy smyku, zážitkové jízdy nebo driftovací kurzy, kde si můžete vyzkoušet chování auta v extrému, ale v bezpečném prostředí.

Šťastnou cestu!